Završení
Jedna z dalších kapitol naší výpravy se završila a my se zítra zase přesuneme o kus dál na mapě naší zeměkoule. Čas strávený ve Vietnamu měl mnoho podob, mnoho tváří jak navenek, tak v mém vnitřním dějství.
Jsem šťastná, že i přes veškerá negativa, kterými jsem procházela, mohu i tento pobyt zhodnotit s láskou a vlastně i vděkem. Jsem šťastná, že se odněkud znovu vynořila síla a schopnost přeprogramování a transformace celkového náhledu.
Mnohokrát jsme se rozčilovali z neschopnosti místních lidí, kteří častokrát utíkají, když nerozumí a my vybíráme v jídelních lístcích nevědíce co. Častokrát jsme se rozčilovali nad neurvalostí motorkářů, kteří bez ostychu vjíždí i na chodník, když už se nevejdou do mnohaproudové silnice, častokrát jsem se rozčilovala při studiu, že se nedokážu souvisle zeptat na problematiku, které nerozumím, častokrát jsme se rozčilovali, když jsme si v pár metrech čtverečních, ve kterých jsme "žili", vzájemně lezli na hrb, ale častokrát jsem také ráno vychutnávala slunce, jízdu na kole, výbornou kávu, ovoce a skvělé polévky, pěkné zážitky,postupné vplouvání do místního života a vlídnost lidí, kteří nám tu byli i na pomoc.
Krásné bylo i včerejší setkání s partou česky mluvících Vietnamců a nádherné pro mě bylo završení mého studia a jeho úspěšného ukončení, ačkoliv je to jen další start pro to, abych se posouvala v tomto směru dál a dál, protože rozměr tradiční medicíny nemá konce, je velký jako život a vesmír sám, vždyť také z tohoto pojetí vychází. Pozorovala jsem sama sebe jako prvňáčka, který jakoby nikdy nemasíroval, pozorovala jsem sama sebe ale také jako po kapkách naplňující se studnu a rozhodně si odnáším mnoho. Poslední dny se mi místní živost začala ve své nelibosti i líbit a já jsem se jen tak nechávala unášet pozorováním toho všeho kolem.
Současně se blíží čas Vánoc, který se nám tu vtírá pod kůži jedině skrze tu šílenou santaclousovskou výzdobu s umělým sněhem všude kolem, občas se mi to ale i docela líbí. Vánoce jsou tu již za pár dní a my je strávíme zcela jinak, dosud v neznámém prostředí Srí Lanky, která nám poslouží na pár dní jako přestupní stanice do Indie, kde se octneme přesně na přelomu roku 2011/2012 (31.12).Mám od Indie velká očekávání a jsem přesvědčena, že jedeme na správné místo a Honzík bude v těch nejlepších rukou (Kerala je místem, kde je ajurvédská medicína nejpokročilejší a nejvyvinutější i s novými poznatky), ale mé přesvědčení nevychází jen z tohoto faktu, ale odněkud z hloubky mě samotné.
Všechny vás moc objímám a vzpomínám na vás.
Přeji všem krásné a především radostné Vánoční svátky, ať je vaše přání stejné jako to mé (jistě víte jaké to je!!!!), ať je vaše nálada veselá a vy si užijete tolik vnitřní radosti kolik je možné ji mít, ať už budete kdekoliv a s kýmkoliv.
Posílám toto přání všem svým blízkým.
